Starý hřbitov ve Veselíčku
Pokud zavítáme do malé obce Veselíčko o Bernartic v Jihočeském kraji, cestou na Jestřebici můžeme vpravo hned vedle silnice narazit na podivný, mírně kopcovitý parčík. Málo z nás se zde zastaví a prohlédne si informační tabuli, která nám odkrývá tajemství tohoto místa. Žádný parčík, nýbrž starý hřbitov, který bychom dnes podle pár kamenných úlomků již jen stěží poznali.
Pokud byste se na toto místo ptali místních, někteří z nich by tvrdili, že se jedná o židovský hřbitov. Není tomu ale tak. Židovští obyvatelé z Veselíčka a blízkého okolí byli pohřbívání v nedalekých Zběšičkách, kde dodnes hřbitov stojí ve velmi zachovalém stavu.
Starý hřbitov, jak se mu nyní říká, byl zbudován kolem roku 1806. Ve stejné době byl majitelem panství Josef Bretfeld, který nechal rozšířit a zpřístupnit místní kapli sv. Anny. Traduje se, že nebyla sv. Anně zasvěcena jen tak náhodou, ale na počest Bretfeldovy manželky, též Anny.
V kapli, která se později stala kostelem, se prováděly veškeré náboženské úkony, jako jsou svatby, křty a pohřby, s nimiž bylo nutno zbudovat v okolí i první hřbitov.
Místo pro zdejší hřbitov bylo zvoleno ale velmi nešťastně. Ještě v té době k němu nevedla žádná pořádná cesta, a lidé k němu chodili mezi poli po vyšlapané pěšince. Pod zemí se též vyskytovalo velké množství podzemní vody, a hroby tak byly zaplavovány a půda se místy sesouvala. A jelikož se velmi malý hřbitov rychle plnil těly, mnohá z nich musela ležet na sobě, a pohřbívání dalších bylo spíše do díry plné bláta, než do suchého hrobu, který si zesnulý zasloužil.
Za 75 let existence hřbitova zde bylo pohřbeno až na 2500 lidí, a to v několika vrstvách na sobě. A prvním z nich, který je písemně doložen, je teprve osmiletý chlapec z Branic u Veselíčka. Pochován zde byl 17. srpna 1806, odkdy se taktéž datuje vznik hřbitova. Nejvíce však mrazí z toho, že následnými pohřbenými byla tříměsíční děti a půlroční dívka.
Na žádosti občanů, kteří chtěli důstojnější pohřbívání pro své blízké, byl v roce 1882 zbudován hřbitov nový, tentokrát při cestě do Bernartic. Svému účelu slouží dodnes, i když na starý hřbitov se pohřbívalo i několik let po dostavbě nového.
Na počest všem zemřelým a tomuto dnes již opomíjenému místu, zde několik hodných lidí postavilo dřevěný kříž a informační tabuli, připomínající historii hřbitova a jeho osud. V procházce tu nám nic nebrání, avšak nesmíme zapomenout, že i když už zde po hrobech nejsou ani památky, stále nám pod nohami leží tisíce mrtvých.
Roku 1926 přišel původní hřbitov o obvodové zdi kvůli stavbě silnici. Ohrazen byl později pouze několika kameny a řetězem. Litinové kříže byly rozkradeny v devadesátých letech, a proto dnes už při projíždění ani nepoznáme, že tu kdy nějaký hřbitov stál. Kromě pár kamenných sloupků a asi tří podstavců tu nenalezneme už opravdu nic.
